Co je to interpretační fenomenologická analýza?
Interpretativní fenomenologická analýza (IPA) je kvalitativní výzkumný přístup, který se zaměřuje na zkoumání subjektivních zkušeností účastníků daného výzkumu. Jedná se o hloubkový, polostrukturovaný přístup ke sběru dat, jehož cílem je získat porozumění základnímu smyslu a osobnímu významu zkušeností jednotlivců. Prostřednictvím rozhovorů a ohniskových skupin je IPA schopna zachytit jedinečné perspektivy a interpretace účastníků výzkumu.
Základy IPA
IPA zahrnuje hloubkové zkoumání subjektivních zkušeností účastníků výzkumu. Toho se dosahuje pomocí polostrukturovaných rozhovorů a/nebo ohniskových skupin. Díky použití polostrukturovaného přístupu je výzkumník schopen porozumět základnímu významu a osobnímu významu zkušeností účastníků výzkumu.
Hlavním cílem IPA je získat porozumění subjektivní zkušenosti účastníka. Tohoto porozumění se dosahuje pomocí otevřených otázek a sond, které umožňují účastníkovi sdílet své myšlenky a pocity vlastními slovy. Výzkumník je pak schopen analyzovat data, aby získal porozumění základnímu významu a osobnímu významu zkušeností účastníka.
Výhody používání IPA
IPA nabízí výzkumným pracovníkům několik výhod. Zaprvé umožňuje výzkumníkovi získat hluboké porozumění subjektivní zkušenosti účastníka. Tohoto porozumění je dosaženo pomocí otevřených otázek a sond, které umožňují účastníkovi sdílet své myšlenky a pocity vlastními slovy. Za druhé umožňuje výzkumníkovi získat porozumění základnímu smyslu a osobnímu významu zkušeností účastníků výzkumu. V neposlední řadě umožňuje výzkumníkovi odhalit nové a nečekané poznatky o zkušenostech účastníků výzkumu.
Použití IPA v praxi
IPA je účinným nástrojem pro výzkumníky, kteří chtějí získat hluboké porozumění subjektivním zkušenostem účastníků výzkumu. Je však důležité mít na paměti, že IPA je pouze jedním z mnoha nástrojů, které lze pro kvalitativní výzkum použít. K získání hlubokého porozumění zkušenostem účastníků výzkumu lze použít i další kvalitativní metody, jako je etnografie, zakotvená teorie a obsahová analýza.
Při používání IPA je důležité mít na paměti, že se jedná o interpretační proces. Proto je důležité zajistit, aby byl výzkumník otevřený novým a neočekávaným interpretacím dat. Je také důležité zajistit, aby analýza dat probíhala etickým a odpovědným způsobem.
V neposlední řadě je důležité si uvědomit, že IPA je pouze jedním z mnoha nástrojů, které lze pro kvalitativní výzkum použít. Je důležité zvážit silné a slabé stránky jednotlivých metod a určit, která metoda je pro daný výzkumný projekt nejvhodnější.
Závěr
Závěrem lze říci, že interpretativní fenomenologická analýza (IPA) je účinným nástrojem pro výzkumníky, kteří chtějí získat hluboké porozumění subjektivním zkušenostem účastníků výzkumu. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a ohniskových skupin může IPA umožnit pochopení základního smyslu a osobního významu zkušeností účastníků výzkumu. Je však důležité mít na paměti, že IPA je pouze jedním z mnoha nástrojů, které lze pro kvalitativní výzkum použít. Proto je důležité zvážit silné a slabé stránky jednotlivých metod a určit, která metoda je pro daný výzkumný projekt nejvhodnější.
Odkazy:
1. Smith, J. A., Flowers, P., & Larkin, M. (2009). Interpretativní fenomenologická analýza: Teorie, metoda a výzkum. Londýn, Anglie: Sage Publications.
2. Smith, J.A., & Osborn, M. (2008). Interpretativní fenomenologická analýza: A method for research. In A.C. Heath (Ed.), Kvalitativní výzkumné metody v psychologii: Kombinování základních přístupů. (s. 64-84). Maidenhead, Anglie: Open University Press.
3. Smith, J.A., Flowers, P., & Larkin, M. (2009). Interpretativní fenomenologická analýza. In J.A. Smith (Ed.), Qualitative psychology: A practical guide to research methods (2. vydání, s. 53-80). London, England: Sage Publications.
4. Smith, J.A., & Osborn, M. (2003). Interpretativní fenomenologická analýza. In J.A. Smith (Ed.), Qualitative psychology: A practical guide to research methods (1. vydání, s. 51-80). London, England: Sage Publications.